Návrh bohoslužebného mobiliáře do kostela sv. Anny Sedlec

anotace:

Podoba mobiliáře nesleduje prvoplánový dojem kontrastu starého s novým. Naopak, snaží se o dialog, ve kterém se potkávají formy, vycházející z rozdílných hledisek vnímání světa a zároveň snažící se dospět ke společné řeči.

Prvotní impulz vychází ze soudobého konceptuálního chápání světa, které fragmentuje skutečnost. V intelektuální hře hledání forem se mi stala předobrazem samotná těžba kamene. Skrze vrtání a lámání kamene se odhalují dvě tváře – hrubá rovina přirozeného lomu a cylindrický hladký povrch po vrtání. Příběh (s)tvoření se zde odráží v sofistikované umnosti, jako obrazu úsilí člověka zušlechtit sám sebe, které však začíná u hrubě opracovaného, vyděleného z celku masy, mnohdy končí zlomeným, zjizveným.

Nikoli v konceptuálním, ale v perceptuálním chápání se zde snažím vést dialog, překračující dobové a stylové konvence a kategorizace. Krásu a naději nacházím ve spojení protikladů přirozené nedokonalosti hrubého a v jizvách po děsivé preciznosti a lesku industriálního. Tvar a celkový výraz se zde rodí z fyzického kontextu nikoli z konceptu. Nesnaží se napodobovat formy minulé ani se k nim neodkazuje, ale nechává se jimi formovat.