Face-lift koupelny
Je pravdou, že není malého zadání pro architekta. Někdy si ho umí ještě zmenšit.
Zadání:
Klientka chtěla zvelebit svou koupelnu. Popsala ji jako malou, tmavou, ošklivou místnost orientovanou na sever, ve které se necítí příjemně. Nelíbily se jí keramické obklady s chabou imitací kamene, chtěla by to celé strhnout a obložit znovu. Také by tam chtěla dostat více světla, aby tam bylo veseleji.
…ale zas aby to nebylo moc drahé.
Zhodnocení:
Z našich rozhovorů vyplynulo, že to, co skutečně potřebuje, je oživit místnost, aby se stala příjemnějším a důstojnějším místem. Po našem ohledání jsem opravdu usoudili, že obklady jsou iritující svým dekorem, ale celá koupelna je obložena pečlivě, stěny rovné, podlaha vyspádovaná, spáry souměrné. Nechat to rozbít a přitom nemoct garantovat, že to dnes někdo obloží lépe jsem nedoporučil.
Vedle toho jsem zastáncem toho, že každé místo má ze své podstaty svůj charakter a s ním navazujeme vztah. Jistě, mohli bychom jít proti němu a použít všechny dostupné korekční prostředky, jak dosáhnout optického zvětšení (umělé osvětlení, světlé barvy, zrcadla, apod). Když jsme se však podívali na celý byt, shodli jsme se, že je krásně prosvětlený a prostorný, a není ke škodě vzhledem k celku podpořit diverzitu míst a nálad v bytě a tím i intimitu koupelny.
Výsledek:
Klientka přistoupila na návrh, že půjdeme cestou podpoření charakteru. Stálo jí to dost odvahy, ale nakonec přistoupila i na borduru podle stávajícího vzoru, která tvoří přechod mezi obkladem a výmalbou. Výmalbou a zopakovaným ornamentem jsme rovněž změnili kontext, ve kterém se ocitl stávající obklad. Byl to krok do neznáma, kterým jsme nemohli garantovat výsledný dojem, přestože jsme měli vizualizaci. V záloze však stále je nátěr na keramický obklad, kterým můžeme učinit další krok k celkové proměně.
Proces prohlubování charakteru je potřeba dělat postupně, protože všechno se vším souvisí a každám krokem se mění celek. Náš proces se však ustálil v podobě, kdy jsme vymalovali koupelnu, osadili staré zrcadlo, co jsme našli ve sklepě, květináč pro vegetaci jsem vlastnoručně vydlabal a z nevyužitého dvěrního prahu vyrobili poličku k umyvadlu.
Malá tmavá místnost je nyní ještě tmavší, ale zato důstojným místem, oázou, která Vás vytrhne z běžného denního shonu a občerství. V hluboké modři objevujete během dne stále nové a nové odstíny a každý kousek dřeva či vegetace na jejím pozadí ještě více vyzařuje svůj život.
Tip na závěr:
A tajemství tmavého stropu spočívá v tom, že jej v zorném poli skoro nevnímáte, takže s lokálním osvětlením vyvolává dojem, jako by tam ani žádný strop nebyl nebo byl neurčitě (nekonečně) vysoko. Tolik k běžně zažité poučce, že tmavá barva opticky zmenšuje.

Napsat komentář